Agonda (Goa)
Po mesici narocneho cestovani jsme usoudili, ze bychom potrebovali dovolenou na nabrani novych sil. Takze se nasi dalsi stanici stala Goa, coz je nejmensi indicky stat, ktery ma podel pobrezi pouhych 50 kilometru, ale zase je zde nejvetsi pocet bilych turistu na metr ctverecni. Je zde spousta malych i vetsich primorskych letovisek, oblibenych hlavne Nemci a Rusy. Jiz v Udaipuru jsme dostali od dvou britskych dam tip na mestecko jmenem Agonda. Je pry klidne a jeste ne tak turisticky zkazene. Zamirili jsme tedy tam. Je to oravdu male mestecko s asi 5000 obyvateli a k tomu celkem slusnym poctem turistu.
Ubytovali jsme se v male chaticce, asi jen 30 metru od more. Bylo asi deset dopoledne, tak jsme si sedli v restauraci , ktera byla primo pred nasi chatou, objednali snidani a kochali se vyhledem na more. V tu chvili se od vedlejsiho stolu ozvalo „Delfin!“ a primo na obzoru, asi 100 metru od plaze plaval delfin. Byl to tak nadherny pohled a v tu chvili jsme vedeli, ze jsme na spravnem miste:-) A nastesti to nebylo naposled, protoze skakat delfiny jsme pak videli u snidane jeste jednou. Dalsi tri dny probihali ve stejnem duchu-koupani, jidlo, a sem tam prochazka po mestecku. V utery jsme dokonce zaslechli u nasi chaty cestinu (nejaka pani se s personalem o neco hadala a pak uz se jen ozvalo „Tak si to teda sezer!“) no a ve stredu vecer se uskutecnilo nase osudove setkani v Agonde, ktere uzasnym zpusobem ozivilo nas zbytek pobytu. Na ulici jsme se seznamili s chlapikem jmenem Honza Vanek. V Cechach se zivi jako sochar, navrhar a ma sve loutkove divadlo a v Agonde ma jiz 4 roky pronajaty vzdy na sezonu dum. Prvni vecer jsme zasli jen na jednoho rychleho panaka mistni palenky jmenem Urak (jeste zde maji Fenni a oboje je vyborna nahrada za dochazejici slivovici, takze jsme do prijezdu svitavske delegace v bezpeci!!) a domluvili se, ze se dalsi vecer sejdeme na tom stejnem miste a Honza nam ukaze nektere mistni hospudky a jejich speciality. Take se tak stalo a my s nim pak stravili dalsi dva uzasne vecery nad Urakem a Fenni (nebudeme zapirat, ze rana uz tak uzasna nebyla, ale s tim se musi pocitat:-)) Honza uz skoro tricet let cestuje a projel temer cely svet, takze bylo uzasne poslouchat jeho historky a zazitky a dostali jsme i spoustu tipu na nase dalsi cesty. Slibil nam, ze se po nasem navratu potkame ve Svitavach, takze se vsichni teste:-)
Ale abyste si nemysleli, ze jsme se celych 5 dni jenom valeli, tak jsme si ve ctvrtek rano pujcili skutr a jeli se podivat na Starou Gou. Jezdit se musi s helmou (coz samozrejme nikdo nedela) a i chlapik co nam pujcoval skutr nas na to upozornoval (i kdyz nam dal jen jednu helmu). No co se nestalo, policajti nas zastavili. Zaplatili jsme pokutu 100 rupii, tak jsem se snazil zjistit kde muzeme jet bez helmy. Policajt na me nejdrive nechapave koukal a pak mi rekl: “Dnes uz pokutu nedostanete, kdyz Vas zastavi jiny policajt, ukazte mu papir, ze jste dnes platil a jedete dal”.
Cela Goa byla drive Portugalska a dodnes je zde mnoho mist, kde je to znat. Na stare Goe je mnoho krasnych krestanskych klasteru a je zde take nejvetsi krestanska katedrala v cele Asii a take nejvetsi zvon:-) Nejen tady, ale i v jinych mestech jsou k videni jmena jako Fernandes apod, a take je zde mozno koupit portske vino:-) Ono teda celkove se na Goe pije jako nikde jinde v Indii-dalsi skvely pozustatek po Portugalcich:-) Cestpou zpet do Agondy jsme projeli i jinymi letovisky a jedno z nich bylo vylozene pro indicke turisty, jine zase bylo plne Rusu....bylo opravdu zajimave sledovat jak se zde na Goe vsechno misi. Take jsme objevili jedno zasite misto, kde pan pronajima bambusove chatky na plazi a je to tak nadherne a klidne misto, ze se tam clovek citil jak v raji. Treba priste aspon na chvili:-)
Tyden na Goa nam utekl jako voda a prisla sobota, den naseho odjezdu. Pri patecnim Fenni-veceru jsme se domluvili s Antoniem (jemuz patri dum, ktery si pronajima Honza),ze nam usporada zaverecny obed. Uz to vypadalo blede, protoze tak do jedenacti se zdalo, ze chut na jidlo nebudeme mit po veceru nikdo, ale obed byl tak uzasny, ze jsme se nakonec premohli a dali se do toho:-) Byly makrely, baby shark, kureci smes, ryze, brambory a spousta zeleniny. Po predeslem veceru nam Antonio nachystal dokonce flasku Fenni, ze si ji urcite dame, ale tu jsme s diky odmitli (a radsi jsme si ji koupili s sebou do zasoby)! Cast toho, co nam zbylo z obedu jsme dostali zabaleno na cestu, takze jsme se nemuseli bat a pochutnali si na tom druhy den ve vlaku. Takze nastalo uz jen louceni s Honzou a odchod na autobus, ktery nas odvezl do Madgaonu, kde jsme v malem motelu prespali a rano odjeli vlakem smer Hampi.
Fota:
1 – ve vlaku na Goa (hlavne pro Slavu vnitrek spaciho vozu :))
2 – na Goe se vyresi kazdy problem:-)
3 – na plazi bylo obcas opravdu plno:-)
4 – vyhled na more od vecere
5 – dalsi variace na Matejovy zapady Slunce
6 – ranni jogging
7,8,9,10 - katedraly na Stare Goe
11 - Matej na skutru (samozrejme pri zapadu Slunce)
12 - tak co bude dnes k veceri??
13 - rozluckovy obed u Antonia
14 - s Honzou Vankem