Chiang Rai
Na thajske strane probehlo vse hladce, dostali jsme razitko na 14 dnu a mohli smele vyrazit smer Chiang Rai, coz byla nase prvni zastavka v Thajsku. Jeli jsme sem predevsim proto, ze to bylo takove prvni vetsi mesto u hranic, tak aby se nam jednoduseji rozhodovalo co dal. Samotne mesto je turisty vyhledavane kvuli trekum v okoli do minoritnich vesnicek, coz se nam az zase uplne nelibi (nejak nam nepripada vhodne lest do male vesnice a ocumovat co tam lidi delaji a hlavne jsou vsechny tyhle vesnicky uz tak udelane pro turisty, ze stejne vidite houby), takze jsme se rozhodli pobyt jenom jeden den.
Hned po prijezdu jsme si vyrazili proslapnout centrum. Moc toho tu teda k videni neni, ale docela nas zaujala knihovna, ktera je umistena ve vagonech vlaku, coz je dost zvlastni, protoze sem vlaky vubec nejezdi. Ale prijemne se u vlacku sedelo a popijelo kaficko ;-) Na vecer jsme si zasli na mistni nocni trh na jidlo. Je to hrozny, bylo tam asi tak 30 ruznych stanku s jidlem a clovek nevi, co si ma driv dat. Dobry je, ze moc nejde udelat chyba, protoze je vsechno vyborny. Pote uz jsme se pomalu chystali na hotel, kdyz tu kousek od nas zastavilo houkajici auto (mysleli jsme si, ze to byla ambulance, ale to byl ocividne omyl) a z nej vyskakalo asi 8 borcu a zacali zmatene pobyhat v obchode, pred kterym zastavili. Kolem se zacali srocovat cumilove, tak jsme se samozrejme museli pridat :-) Nakonec jsme zjistili, ze se jedna o odchyt pekne velkeho hada. Nevime na kolik byli odchytavaci zkuseni, ale vetsinou se jen jeden snazil neco delat a ostatni ho z bezpecne vzdalenosti sledovali. Nakonec vse dopadlo dobre a had byl odvezen v pytli pryc. Nejvice nas dostal jeden spolustojici, ktery mel jedinou poznamku: “Myslim, ze je jedlej.”.
Druhy den jsme se rozhodli navstivit dva chramove komplexy, ktere se nachazeji par kilometru od mesta. Nejedna se uplne o klasicke chramy. V obou pripadech se jedna o soukrome dilo bohatych Thajcu a zajimave je na nich predevsim to, ze vytvareji jakysi protiklad (i kdyz tedy primy umysl oba “umelci-architekti” popiraji).
Prvni jsme si vybrali Wat Rong Khun nebo mene krypticky White Temple (bily chram). Chram byl postaven roku 1997 a jak jiz nazev napovida, je cely bily. Ale opravdu zarive bily, z dalky vypada jako cely pod snehovou pokryvkou, az to pusobi kycove. Vstup do chramu je tvoren malym mustkem, pod kterym jsou vystrcene ruce sahajici vzhuru, coz ma vyjadrovat spatne duse uvizle v pekle. Na mustku se nesmi zastavovat, coz zajistuje borec s mikrofonem popohanejici turisty jak anglicky tak thajsky. Uvnitr chramu je kyc dokonan (bohuzel zde nelze fotit) a na stale se dodelavajici zdi najdete vylevy ze soucasneho sveta (letadla narazejici do dvojcat) smichane s komiksovymi postavami (nechybi Spiderman, Batman ani Superman). V nedaleke galerii jeste muzete videt obrazy a sochy umelce-architekta, nektere lze i zakoupit za 3 – 5 tisic euro. Nikoliv vsak obraz Bin Ladina s Bushem, jak si stastne frci na rakete vesmirem, obraz, ktery ma vice nez teploussky podtext ;-) Autor ma v umyslu sve “dilo” dokoncit r. 2070, tedy jiz ne za sveho zivota (ma hodne nasledovniku) a vysledkem by melo byt 9 takovychto chramu. Jake je vsak poselstvi, jsme nevyrozumeli.
S obavami co nas ceka jsme vyrazeli po obede druhym smerem z meste na navstevu tzv. Black House, neboli Cerneho domu. Rozhodne jsme nebyli zklamani, silene to bylo prakticky stejne. Cely komplex tvori kolem 15 cernych budov, ve kterych jsou ruzne naskladany kosti, rohy a kuze vsech moznych zvirat. Jedno je jiste, majitel rozhodne neni vegetarian :-) Architektonicky budovy trosku pripominaji skanzen, vsem vevodi jedna obrovska, kterou tvori jedna hala s vyskou tak 20 metru. Uvnitr jsou pouze stoly a zidle pripravene jak na nejakou velkou oslavu ci hody. Stoly jsou decentne doplneny misto ubrusu kuzemi asi 2metrovych hadu, a celu temer kazdeho stolu vevodi mohutne zidle s rohy. Budovy jsou umisteny v takovem udrzovanem parciku, ktery je cely volne pristupny. Dalsim objektem zajmu pana umelece je evidentne muzske prirozeni, ktere je nekdy doplneno klovajicim ptakem, jindy maly kotoucem od pily nebo opickou, ktera jej pouziva jako palicku na zvon. Zde jsme docela chapali nepritomnost jakychkoliv vysvetlivek, protoze se dost dobre vysvetlit neda :-)
Plni dojmu jsme se vratili do mesta a vyrazili samozrejme na nocni market na jidlo. Rekli jsme si, ze vzhledem k tomu, co jsme dnes videli, bychom meli zakoncit nejak stylove a konecne tedy ochutnat nejaky ten hmyz. Protoze jsme zacatecnice, zvolili jsme od pohledu nejjednodussi pokrm a tou byly kobylky. Pohled na ne teda neni uplne nejlepsi, ale ji se to pekne. Maji to usmazene v oleji jako hranolky a pekne okorenene, takze vlastne citite pouze chut koreni. Je to trosku jak bramburky, takze pohoda. No priste musime zkusit neco zajimavejsiho, zrejme skoncime u cervu. Pak uz jsme si jen chvilku slapali mestem a sli se sbalit, dalsi den jsme konecne vyrazeli za sloneckama!
Foto:
1 - kaficko pred knihovnou
2 - nocni lov na hada ve meste
3 - no neni to kyc?
4 - za svetovy mir ..
5, 6, 7 - detaily z Bileho chramu
8 - jedna z mnoha podobne ladenych soch v Cernem domu
9 - nejvetsi budova v komplexu, nejak se nam nemohla vejit cela ..
10 - hodovaci stoly
11 - viz. 8 :-)
12, 13 - vecerni basta
14 - oni to snad zerou!
15 - pohadkovy orloj, no Praha ma co dohanet ;-)