Gangtok
Hlavni mesto Sikkimu ma asi tricet tisic obyvatel. Centrum tvori opet krasne namesti se spoustou obchodu a restauraci a jsou zde take dva velke obchodni domy. A doknce i lanovka! A u namesti maji zdarma k dispozici velky tank s pitnou vodou zdarma. Jsme zde jak dve Alenky v risi divu:-) V celem Sikkimu (ale setkali jsme se s tim jiz v Darjeelingu) bojuji proti vsudypritomnemu indickemu bordelu a tak nikde v obchodech nedostanete zadne plastikove sacky, vsude jsou odpadkove kose a malokde je zde na ulicich videt velke mnozstvi odpadku jako jinde. Ve srovnani se zbytkem Indie je to opravdu velky rozdil a clovek jen v duchu prosi, aby to tak vydrzelo.
Nasli jsme si pekny hotylek a po hooooodne dlouhe dobe jsme meli vlaznou sprchu! A za dva dny uz tekla dokonce horka! Po mesicich sprchovani studenou vodou a to jeste vetsinou jen z kohoutku nebo kyblu to byla opravdu prijemna zmena:-) Hned v utery rano nas na namesti cestou na snidani prekvapil pruvod studentu oblecenych bud do uniforem nebo ruznych kroju, kteri zpivali a tancovali. Co jsme tak byli schopni z nekoho dostat, pry se slavily narozeniny pana, ktery vymyslel nepalske pismo, ale informace stoprocentne overena neni. Ale cele to trvalo jen dopoledne a pak uz byl zase klid. Take jsme si na hotelu pozadali o permity abychom mohli vyrazit k Tsomgo (neboli Changu) lake. Je to jezero, ktere lezi blizko tibetskych hranic. Permit na tento jednodenni vylet nas stal vice papirovani a pasovych fotek nez cela indicka viza:-) Hlavne jsme v hotelu potkali dva Korejce, kteri tam meli take namireno a domluvili jsme se, ze vyrazime dohromady. Clovek tam nemuze jet bez mistniho pruvodce a tak to aspon budeme mit levnejsi. Po vyrizeni formalit jsme vyraziil do mistniho Tibetskeho institutu. Nachazi se zde jedna z nejvetsich svetovych sbirek budhistickych knih a je zde vystavena spousta svatych buddhistickych objektu. Napriklad trubky vyrobene z lidskych stehennich kosti nebo misky na caj, vyrobene z lidskych lebek. Jenze jakmile jsme k institutu dosli, zjistili jsme, ze je zavreny. Tak jsme si prohlidli aspon mistni stupu, ktera se nachazi na nadvori ubytovny pro mlade mnichy a vyrazili pomalu zpet. Chteli jsme vyzkouset lanovku, ale ta byla do dvou hodin take zavrena tak jsme si cely kopec az k hotelu vyslapli pesky.
Zajimave na Sikkimu je, ze zde clovek vsude dostane hovezi maso. Ve zbytku cele Indie je mozne ho sehnat jen v muslimskych castech. Zde je na jidelnim listku temer kazde restaurace. Takze jsme zapadli do stylove restaurace jmenem Taste of Tibet a objednali si Chilli beef s ryzi. Fakt jsme si na nem pochutnali (prvni hovezi po peti mesicich a hlavne uz clovek nemusi jako jinde jen okusovat kosti, ale ma krasne libove kousky!).
Cestou z obeda jsme se jeste stavili na kafe a pak si sli po narocnem dni vydechnout. Mne se konecne podarilo nasit na krosny nasivky ve tvaru vlajky Ceske republiku ktere jsme si koupili uz v Kathmnadu a kterymi hodlame hrde nasi republiku ve svete reprezentovat (i kdyz teda pote, co jsme po dlouhe dobe videli na internetu zpravy z domova nas hrdost i skoro presla) a vecer jsme sesli na veceri a na pokec za Korejcema do nasi hotelove restaurace. Tam jsme se vsak dozvedeli nemilou zpravu – kvuli desti se zacala sesouvat puda a zasypala silnici vedouci k jezeru. Takze k jezeru se nejede. Mala nadeje zustava, ze by se mohlo jet v patek, ale moc sanci tomu nedavaji. Takze spat jsme sli celkem zklamani. Druhy den jsme si tedy museli najit nahradni plan. Vydali jsme se opet k Institutu tibetologie a tentokrat jsme byli uspesni a bylo konecne otevreno. Bylo to tedy oproti ocekavani dost male, ale zajimave. No a zbytek dne jsme se uz jen tak poflakovali po okoli a vymysleli plan na dalsi den, protoze jezero bylo stale nepristupne. Ten se nam nakonec povedl celkem jednoduchy – nebudeme delat nic:-) Takze jsme si jen pozjistovali jak se v sobotu dostat do Siliguri a tim cela prace hasla. Rozhodli jsme se, ze si naposledy uzijeme vybornou tibetskou kuchyni a dali si momo, polivku a odpoledne zasli zrejme na posledni thumbu. Bracha jednoho ze zamestnancu hotelu nas odvedl do jedne mistni putyky, kde nejenze meli thumbu za 15 rupii, ale k tomu meli raksi s chang, takze jsme si dali pekne od kazdeho jedno a zavzpominali na Rajbaas:-) Jenze to byla hodne lokalni putyka a byli jsme tam opet cim dal vice stredem pozornosti a kazdy si chtel s nami povidat (vcetne mladeho paru s malinkou holcickou, kteri si k nam prisedli a zrejme pro nase pobaveni zacali do chudaka male holcicky nalivat vsechen ten chlast co jsme tam meli). Tak jsme se radsi zpakovali a vyrazili na veceri a spat. Takze dnes (v sobotu) je pred nami uz jen pakovani a kolem poledne chytit nejaky dzip, ktery nas odveze do Siligury, odkud vecer odjizdime smer Kalkata. Uvidime jaky byde prechod z chladnych hor do rozpaleneho velkomesta!
Fota:
1, 2 - kroje na oslave
3 - pohled na mesto
4 - Institut tibetologie
5 - lanovka, kterou jsme se nesvezli :-)
6 - Thumba je dobra pro vsechny!