Hampi
Tata!
Tak se po delsi odmlce opet hlasime a pokusime se dohnat uplynuly tyden.
Odpocati z plazi Goa jsme se v nedeli vydali poznavat dalsi krasy Indie. Nasim cilem bylo Hampi, podle mnohych lidi jedno z nejkrasnejsich mist Indie a pro nas asi zatim nejkrasnejsi ze vseho, co jsme doposud videli.
Hampi je malinke mestecko, ktere se sklada pouze z jedne hlavni a asi dvou vedlejsich ulic. Je zde vsak tolik chramu jako snad v zadnem jinem velkomeste. Mestecko je zasazene uprostred skal, ktere jsou naprosto neuveritelne. Nejde o klasicke skaly, ale o hromady ruzne velkych kamenu, ktere tvori uzasna skupenstvi a nikdo moc nechape, jak vlastne mohly vzniknout a jak vubec drzi pohromade:-) No a vsude mezi temito skalami jsou postaveny spousty malych i velkych chramu. A nejen mezi nimi, ale kolikrat se clovek podival na uplny vrchol nejake skaly a na nejvyssim kameni byl postaven maly oltar ci nejaka jina stavba. Clovek si neumi predstavit, jak se tam vubec dostat, natoz tam neco postavit!!Tece tudy taky nadherna reka (cista!!) takze je tu i spousta zelene a hlavne jsou zde obrovske bananovnikove plantaze.
Cela oblast se sklada ze dvou hlavnich casti – Hampi Bazaar (coz je ta jedina vetsi ulice) a Kralovskeho centra, coz jsou pozustatky byvaleho kralovskeho komplexu a nachazi se asi 2 kilometry od Bazaaru. Na Hampi Bazaaru se nachazi Virupaksha Temple, coz je nejvetsi mistni chram, kde je spousta opic a take tam maji vlastniho slona Lakshmi, ktereho jsme ale bohuzel nevideli. Jinak po celem Hampi Bazaar jsou videt pouze kramky s turistickymi cetkami, obcerstveni a mezi tim chude pribytky mistnich, kteri tady ziji doslova na ulici. Cele Hampi patri pod UNESCO a byly zde snahy vsechny lidi vystehovat a mesto zavrit pouze pro turisticke navstevy, ale mistni se vzbourili a vystehovat se odmitaji. Coz je samozrejme dobre, protoze takhle to malinke mestecko uzasne zije a vsude tu pobihaji mel indicke deti a samozrejme spousta psu a koz. V pondeli jsme si rano privstali a uz o pul osme vyrazeli na obhlidku. Pres poledne je tu uz opravdu neskutecne vedro, takze je dobre se pres poledne nekam uklidit a nic nedelat. Navstivili jsme Vitthala Temple, ke kteremu vedla opravdu nadherna cesta mezi skalami a hlavne nikde ani zivacka. Prislo nam vazne neskutecne, jak je vsechno volne pristupne. To si clovek v Evrope neumi vubec predstavit. Takova mista by u nas byla davno zavrena a clovek by platil pekne mastne vstupne. Cestou zpatky jsme to vzali kolem reky a zchladili si nohy ve vode. Pozorovali jsme mistni obyvatele, kteri se jen par metru od nas koupali a prali a vubec si nas nevsimali takze to bylo prijemne. Jen jsme pak cestou zpatky narazili na tabuli, ktera upozornovala na krokodyli v rece, takze nas ty nase cerstve schlazene nohy trochu zabrnely:-) Kolem 11 jsme se vydali k mistnimu vodopadu, kde se pry da koupat. Cesta vedla stredem bananovnikovych plantazi. Celou cestu sel s nami jeden mistni a nabizel se nam jako pruvodce. My ho odmitali, ale pak jsme prece jen byli radi, ze se nas drzel, protoze tu cestu bychom asi nenasli. Dosli jsme ke krasnemu malemu skalnimu jezirku (ktere se pote menilo ve vodopad, ale ten jsme nevideli), kde byla nadherna pruzracna a studena voda. Uz se zde asi 5 lidi koupalo tak jsme se hned pridali a bylo to paradni. Vubec se nam nechtelo odejit. Cestou zpet jsme se stavili na hostelu prevlect z plavek s vyrazili na dalsi obhlidku, tentokrat do Kralovskeho centra. Tento komplex musel byt ve sve dobe opravdu neuveritelny. Spousta ruznych palacu, nadherne sloni staje, koupele a obrovske zahrady. Nic proti Evrope, ale po tom, co jsme videli tady v Hampi, se muze jit cela Italie a Recko se svou Antikou zahrabat:-)Naprosto utahani jsme se vratili zpet , zasli na veceri a vydali se spat. V utery jsme uz meli pouze dopoledne, protoze v pet hodin nam jel vlak do Hyderabadu. S jizdenkami byla taky docela sranda. Pokud chcete jet vlakem a ten je jiz plny, muzete si i tak koupit listek a dostat se na tzv. waitlist. No a pokud nekdo pred vami zrusi listek, muzete jet. Pokud ne, muzete ho se storno poplatkem zrusit. Nam se jeste den pred odjezdem ukazovalo, ze jsme porad na waitlistu,takze jsme uz planovali jak se dostat do Hyderabadu jinak. Nastesti nas pan v jedne turisticke kancelari ujistil, ze se tam urcite dostaneme, tak jsme mu verili a dal to neresili. Rano jsme si tedy vyslapli na jeden chram, ktery se nachazi na vrcholu asi nejvetsiho kopce v okoli a je odtud nadherny vyhled na cele Hampi, takze jsme z vysky pekne videli vsechna mista, ktera jsme za ty dva dny navstivili. Take jsme zde zjistili, jak funguje kontrola zamestnancu. U vchodu do chramu sedel jeden hlidac a my byli evidentne prvni, kdo tam to rano prisel. Po chvili za nami dosel a daval nam telefon, ze je to jeho sef a jestli mu muzeme potvrdit, ze jsme nahore v chramu. To byla vazne sranda:-) Pak jsme pomalu sesli dolu a vydali se jeste podivat nejvetsi sochu boha Vishnu v Indii. U ni bylo napsano, ze nasledkem toho, ze byla odstranena horni klenba nad sochou, tak je socha trochu ponicena. No ne ze by tam nejakou klentbu pridelali,aby ji chranili - proste Indie :-) Pak jsme zasli najist do jedne z mistnich restauraci Mango Tree, kde jsme byli uz den pred tim a ktera je takova alternativni. Nema stoly, pouze bambusove rohoze a nizke stolecke a ty jsou polozene na stupnovite terase s vyhledem na reku a udoli. A je tam neskutecny klid, i v pruvodci doporucuji vzit si s sebou knizku. Spousta lidi zde jen sedi a cte si u jedne citronove sodovky (popularni to drink: donesou vam vymackany citron ve sklenici a flasku sodovky, pry je to dobre na vedro) a nikdo to neresi, nikdo nikoho nevyhazuje. Matej se rozhodl jeste naposledy vykoupat a ja zustala sedet v restauraci a cetla si. Po ceste k rece se Matej opet setkal s uzasnym obchodnim talentem Indu. Na ceste k rece musel prekrocit takovy maly poucek, ktery byl ale celkem hluboky. Kdyz hledal vhodne misto, pribehl k nemu Ind, ze za 10rupii mu ukaze misto kde to jde. Tak mu Matej rekl, ze u sebe nic nema. Ind to jeste chvili zkousel, ale kdyz pochopil, ze z nej stejne nic nedostane, tak mu to misto stejne ukazal:-)
Pak uz nas cekala jen cesta autobusem do Hospetu, coz je mesto asi 10km do Hampi. Tam jsme na nadrazi s ulevou zjistili,ze mista ve vlaku opravdu mame. Na mistnich zeleznicich je tady take dobre, ze vam nikdo nerekne, ze ma vlak zpozdeni. Na tabulich stale sviti 17,15 a zamestnanci vam rikaji take 17,15 i kdyz uz je skoro 18,00:-)) Ale nakonec vse dobre dopadlo a my odjeli smer Hyderabad, nas dalsi cil.
Fotky:
1,2 - Virupaksha Temple
3 - jeden ze skalnich utvaru s malym chramem nahore
4,5 - Vitthala Temple
6 - prani pradla u reky
7 - vyhled do udoli reky
8 - mistni lodicky:-)
9 - koupani ve skalnim jezere
10 - obed v Mango Tree a vyhledem na udoli reky
11 - sloni staje v Kralovske ctvrti
12 - Hanuman - ten se tu objevuje skoro vsude, protoze lide veri, ze se narodil v jednom z mistnich chramu
13 - Lotus palace (kralovnin hradek)
14 - takhle dopadne kazdy, kdo pred opicema vytahne cokoliv, co susti:-)
15 - vyhled na Hampi Bazaar
16 - tyhle spici opice jsme nevyrusili, ani kdyz jsme sli asi dva metry od nich
17 - vyhled z chramu na skalach
18 - skocit nebo neskocit? :-)
19 - nejvetsi socha boha Vishnu v Indii