Kathmandu naposledy a pijavicovy trek
V nedeli byl pro nas takovy flakaci den. Dopoledne jsme vyridili nejake potrebne nakupy a prani a kolem poledne zapadli na obed do jedne prijemne hospudky, kterou nam doporucily Klarka a Silva. Za chvili uz za nami dorazila jak Marketa tak Silva s Klarkou, takze bylo veselo a sedelil jsme tam az skoro do sedmi hodin. Pak uz jsme se museli zvednout, protoze na vecer nas Jay pozval na svatebni recepci nekoho z rodiny. Pekne jsme se vysvihli (mne Coco pujcila dokonce sari, takze jsem si pripadala jako princezna:-) a vyrazili jsme. Svatebni recepce neni o nicem jinem, nez se vsichni vyfoti s nevestou a pak se pusti do te hory vyborneho jidla, ktera tam byla. Dokonce jsme si po hodne dlouhe dobe dali i zmrzlinu! Jak zacalo dochazet jidlo, zacali odchazet postupne i hoste, takze i my jsme to brzy zabalili a sli precpani spat:-) Na pondelni vecer jsme meli domluvenou velkou veceri (proste je to tady hlavne o jidle, co si budeme nalhavat! Ja si ho teda uzivam vsemi dousky, sbiram recepty a Matej se mi smeje, ze jsem gastroturistka:-)) Market se na posledni chvili omluvila, ze ji neni dobre, takze jsme vyrazili ve slozeni: my, Jay, Coco, Silva, Klarka a doktor Ram, ketry je z nemocnice v Rajbasu a mel zrovna cestu do Kahmandu. Nasim cilem se stala Newari restaurace. Newari jsou stejne jako Tamang nebo Chetri jednou z nepalskych kast. Typicke pro jejich kuchyni je, ze ji hodne maso a to hlavme buvoli. A toho buvola zpracuji kompletne celeho, takze nam na stole zacaly pristavat lahudky jako buvoli jazyk, zaludek, mozek..no chteli jsme ochutnat i ten penis, ktery je pryhodne velka lahudka, ale ten den uz pry dosel. Skoda:-( Pak nastalo louceni,protoze s holkama uz se neuvidime a vyrazili jsme domu.
V utery rano jsme vyrazili na vylet. Jay s Coco nas chteli vzit do jedne z blizkych vesnicek, kde pry maji dobre zname. Puvodni plan byl, ze v utery rano v osm vyrazime a ve stredu se behem dne vratime. No predem vam reknu, ze jsme vyrazili v jedenact a vratili se ve ctvrtek vecer. Proc ne. My vyrazili jen v sandalich a v tasce meli jen vlozky do spacaku, triko na spani a nejakym sestym smyslem jsme tam prihodili i plastenky. Pak jeste fotak a karty. Do vesnice jsme jeli asi hodinu a pul. K obedu jsme dostali vyborny dalec a pak se ubytovali u jednoho stareho pana a cely den jen tak zevlovali na dvorku. Tak jsme aspon vytahli karty a az do vecera mastili karty. Vecer nam Jay rekl, ze zitra muzeme vyrazit na takovy maly trek k nejake mistni vodni nadrzi a ze je to pekna prochazka. Tak jsme souhlasili. No jenze rano z nej vylezlo, ze se pujde jeste na Chisapani, coz je vesnicka v 2100 metrech , ze ktere byva krasny vyhled na cele zasnezene pohori Langtang. Ale ze tam dorazime az vecer, tazke tam budeme muset prespat a domu pojedeme az ve ctvrtek. Takove informace jsme taky mohli dostat driv, ale vyrazili jsme. Prvni hodka cesty byla v pohode, jenze pak jsme nejak ztratili cestu a brodili se mokrym lesem. A zde se poprve objevily nejvetsi nepratele vyletu – pijavice. Nez jsme dosli na obed, tak jsme je ze sebe porad sundavali, ale stejne se mrchy prisaly. Takze nejpotrebnejsim vybavenim se stala sul. Odpoledne nam taky zacalo pekne prset, takze nez jsme se v sedm vydrapali na Chisapani, byli jsme i pres plastenky promaceni od hlavy az k pate. Nastesti nam pani v hotelu pujcila jeji obleceni, takze jsme se prevlekli do sucheho, chvili zase hrali karty a po tradicnim dhalbhaatu sli spat. Budik na pet hodin byl celkem na nic, protoze hory samozrejme pres vsechny ty mraky nebyly videt, takze jsme se rano sbalili a vyrazili kolem devate na cestu zpet. Podle puvodnich informaci nam cesta mela zabrat asi hodinu a pul do nejakeho mesta, kde uz chytneme bus do Kathmnadu. No opet se ukazalo co to znamena “nepali time”. Sli jsme v desti a opet plni pijavic pres sest hodin, takze kdyz jsme o pul pate dorazili do civilizace, kde byl autobus, byli jsme vsichni jako v sedmem nebi. Kolem pul sedme jsme dorazili konecne domu, Jay s Coco udelali vybornou veceri (vlastne nase prvni jidlo za cely den) a vycerpani jsme zapadli do posteli. No myslim, ze na tenhle “trek” jen tak nazapomeneme:-)
Posledni den v Kathmnadu jsme zaplnili doplnenim susenek na cestu a nakupem poslednich drobnosti a suvenyru z Kathmnadu no a samozrejme balenim veci. Posledni veceri s Coco a Jayem jsme vzali do vlastni rezie a udelali jim k jidlu neco, co jsme jiz jednou delali a z ceho byli naprosto odvareni – kvetakove smazenky:-) Kdo by to byl rekl, ale mlaskali u nich jak male deti. A uplne nejvic je dostala domaci tatarka, tu vylizovali z misky prstem:-)A my si zase konecne udelali neco ceskeho:-) Takze jsme posledni vecer stravili u dobreho jidla a lsi spat, Druhy den nas cekala cesta na jih Nepalu od mesta Janakpur.
Fota:
1 - v tomhle proste clovek musi vypadat "jak vul" :-)
2,3 - priprava na svatbu
4 - svatebni zranice
5 - s nevestou
6 - vsechny nasich pet svestek
7 - laka vas buvoli mozecek?
8 - typicka vesnicka nepalska kuchyne
9 - ryzova policka v Kathmandu Valley
10 - vyhled na cele Kathmandu Valley
11 - pred strhnutim.....
12 - skoro kompletni vyletni jednotka
13 - ........po strhnuti