Kep
Kep je v pruvodci oznacovan jako primorsky resort, ale nastesti to nema s tradicnimi resorty vubec nic spolecneho. Je to malinke mestecko nachazejici se 25 kilometru od vietnamskych hranic. Kdysi to bylo klasicke primorske letovisko pro Francouze, kteri zde meli postavene obrovske a krasne vily, ale za Rudych Khmeru museli vsichni Kambodzu celkem narychlo opustit, vily zustaly prazdne a pozdeji byly kompletne vyrabovany hladovejicimi mistnimi lidmi. Kratce po konci Rudych Khmeru byly okamzite rozprodany, ale jen maly zlomek byl opraven. Takze Kep z casti pusobi i jako mesto duchu, protoze krome hotylku a restauraci chodite kolem rozlehlych zahrad, ktere vypadaji spise jako dzungle a uprostred se schovava ruina obrovskeho baraku, ktery ovsem stale dava najevo, ze kdysi byl opravdu luxusnim sidlem. Kdysi si toto minimestecko oblibil i kral Sihanouk a nechal si zde postavit obrovskou vilu, al enikdy v ni nebydlel, protoze nez se stihl nateshovat, musel kvuli Khmerum uprchnout do exilu.
Kep je opravdu malinke mesto, takze na koupani tady musi stacit jedna, asi dvousetmetrova plazicka, ktera ma na sirku tak 10 metru. A obrovska vyhoda je, ze tu clovek nenajde ty klasicke obchody se suvenyry a podobnymi dreky.
My jsme meli v planu se tu zastavit jen na dve, maximalne tri noci a pak odjet smer Vietnam. Jenze vite jak to je: Clovek mini...
Prvni den (v sobotu) jsme dorazili okolo pate hodiny odpoledne, takze jsme se jen ubytovali (“Za kolik mate pokoj?” “Deset dolaru.” “To ne, to je moc, hledame neco levnejsiho.” “Ok, tak osm dolaru!” “To je porad moc, kamarad tu pry bydlel za pet.” “Dobre, tak sest dolaru, ale nikomu to nerikejte!!”) a vyrazili na kilomter vzdaleny Crab Market. Puvodne jsme si tu chteli dat veceri, je tu v rade za sebou asi deste restauraci s morskymi plody, ale vsechny nam prisly celkem drahe, tak jsme si jen dali jednu chobotnici na spejli a pozorovali snad nejbarevnejsi zapad Slunce, jaky jsme kdy videli. Na veceri jsme nakonec zapluli do restaurace v nasem hotylku, kde jsme si dali smazene nudle a ty byly tak vyborny, ze jsme pak na ne chodili dvakrat denne az do konce naseho pobytu:-)
Jinak Kep je vyhlasen prave svymi kraby. Kazdy podvecer se mistni zeny ponori do more a s bednami lovi kila krabu, ktere pak hned prodavaji mistnim a do okolnich restauraci. Jsou celkem velky a krasne modry. Ale prizname se, ze jsme zadneho neochutnali. Jsou docela drazi a masa z nich zase tak moc neni.
V nedeli jsme se sli dopoledne projit k pristavu a pak se chteli vykoupat, ale protoze byl vikend, tak zde bylo hodne domorodcu a plazicka byla celkem plna. Tak jsem se od vecera jen tak poflakovali, cetli si a samozrejme jedli nudle:-)
V pondeli jsme chteli vyrazit bud na blizkou peprovou farmu (pochazi odtud tzv. Kampot pepper, ktery se stava ve svete cim dal znamejsim), nebo k mistnim jeskynim, ale celou noc a cele dopoledne tak lilo, ze jsme se vzdalili z pokoje jen na snidani a na obed. Odpol jsme se sli aspon kousek projit a zjistili jsme, ze je dnes otviracivecer klubu, ktery si tu poridil jeden Francouz. Nalakal nas na pivo za 1,25 dolaru a bufet zdrama. A bylo jasno! Dohoda samozrejme byla, ze si dame maximalne 4 piva (jsou to tretinky), dame si neco k jidlu a pujdeme domu. No piv bylo mnohonasobne vic, po desatem uz nam to majitel ani nepocital a nalival nam na jeho ucet a odchazeli jsme jako posledni ve tri hodiny rano. A ja si i zatancila s Kambodzankami na baru:-)
Tim padem je jasne, ze druhy sen rano jsme v puvodne planovanych osm hodin neodjeli a zustali v Kepu jeste jeden den, ktery jsme opet proflakali u knizek a na nudlich:-) Na vecer jsme se zasli do baru rozloucit (vsichni vypadali dost prepadle., ale vitali nas hodne pratelsky) a sli spat. Nejlepe nam Kep asi na zaver zhodnotil majitel baru: „Co jste dneska delali?“, „Nic.“, „To je nejlepsi, co muzete v Kepu delat“ :-)
Rano jsme uz konecne vstali, pobalili veci a vzdali se na poslednich par kilometru v kambodzskem kralovstvi. Tato zeme v nas zanechala dva druhy dojmu – prekrasny Angkor a nedotcena priroda a velmi pratelsti a stale usmevavi Khmerove, ale take obrovske utrpeni, ze kterych se budou mistni vzpamatovavat jeste hodne dlouho. Kvuli zverstvum, ketra se zde dela v nedavne historii, zde vlastne chybi nejstarsi generace (40% obyvatel je mladsi 16 let), ale zase clovek musi verit, ze prave tahle pocetna mlada generace bude zit jednou v lepsi Kambodze nez jejich rodice a prarodice.
Fota:
1 - lovkyne krabu se svymi ulovky
2 - morske pochoutky na grilu jen par metru od brehu
3,4, - zapad Slunce u Crab Market
5 - pro zmenu krab, tentokrat ale umely
6 - lovkyne krabu v akci
7 - cerstve vyloveni fesaci
8 - Kampot pepper
9 - jedna z mnoha byvalych francouzskych honosnych vil
10 - uzasna cesta ke kambodzsko-vietnamskym hranicim