Kuala Lumpur
Do “kej el”, jak se tady Kuala Lumpur familierne rika, jsme dorazili jiz v odpolednich hodinach. Couchsurfing jsme meli domluveny az dalsi den, protoze jsme se meli puvodne potkat s Pavlem z Langkawi na veceri, takze jsme vyrazili patrat po nejakem tom ubytovani. Odchytl nas jeden hotelovy nahanec z guesthousu Birdnest, kterym se vetsinou vyhybame, ale vzhledem k tomu, ze to vypadalo kazdou chvili na dest a borec navic vypadal celkem sympaticky, rozhodli jsme se ho nasledovat. A dobre jsme udelali. Pokojicek to byl sice takovy mensi a s oknem pouze do chodby, ale jinak byla vsude kolem spousta mista na pekne lenoseni, wifi, umazlena kocicka a tradicne hnusne kafe zdarma ;-) Takze jsme se pomalu ubytovali, dali si kazdy dve kafe a po desti vyrazili do mesta.
Guesthouse se nachazi primo v cinske ctvrti, takze temer pod okny jsme meli obrovske trhy s ruznymi cetkami a za rohem se hned nachazel nas nejoblibenejsi trh – s jidlem! Po povinne porci smazenych nudli jsme pomalu vyrazili k nejvetsim atrakcim KL – TV tower a samozrejme Petronas tower. Okolo TV tower toho moc neni, jen nejake postavene domecky jako ukazky typickeho bydleni v jednotlivych castech Malajsie. Da se vyjet nahoru do veze, kde je asi krasny vyhled na cele mesto, ale za 45 ringitu na osobu jsme to radsi ozeleli. Vydali jsme se tedy k Petronas towers. Ty jsou dominantou nejen KL, ale asi cele Malajsie. V dobe, kdy se stavely, byly dokonce nejvyssi budovou na svete – jedna se o dve veze, kazda ma 88 pater a v 41. patre (ve vysce 170m) jsou propojeny tzv. skybridge, ktery je denne omezenemu poctu navsetvniku pristupny. V listopadu jsou vsak Petronas pro verejnost zavreny kvuli rekonstrukci a presne datum otevreni jsme nenasli, takze budeme jen doufat, ze 3.12., kdy se do KL na jeden den vratime, budou uz otevrene. Jelikoz bylo okolo seste hodiny a zacinalo se stmivat, sedli jsme si do maleho parku pred vezemi a pozorovali, jak se veze zacinaji nasvetlovat. A bylo to opravdu paradni podivana. Pres den zadny extra dojem nevzbuzuji, ale nasvicene ve tme jsou vazne nadherne - jsme se tam kolem motali skoro hodinu a nemohli se vynadivat! Pak uz jsme se jen vecernimi ulicemi vydali zpet ke nasemu “ptacimu hnizdu”, cestou si dali super veceri na trhu a sli spat.
V sobotu rano jsme se sbalili, nechali s v guesthousu batohy a vydali se hledat kancelar, kde maji zprostredkovavat vystup na Mt. Kinabalu, nejvyssi horu Malajsie, ktera se nachazi na Borneu. No dalo nam to zabrat, nakonec jsme ji nasli v jakemsi luxusnim komplexu a pani v kancelari z nas byla dost vyjevena jak jsme je nasli, protoze i kdyz maji na netu napsane, ze jsou poradenska kancelar pro navstevniky, tak to tak asi moc nefunguje a nikdo tam nechodi:-)
Na Mt.Kinabalu se da totiz vystoupat pouze s povolenim, pruvodcem a kdovi cim jeste a nejvetsi sranda je, ze na vsechno ma povoleni prave jen jedna jedina firma, ktera toho naramne vyuziva a za ubytovani a jidlo zaplatite temer desetkrat tolik nez jinde a pruvodce vlastne ani nepotrebujete, protoze se tam nemate kde ztratit, ale zaplatit ho proste musite. Zli jazykove tvrdi, ze jsou tam pruvodci jen kvuli tomu, aby hlidali, ze se ubytujete v tom predrazenem guesthousu. No a neuveritelne je, ze si to musite zamluvit dopredu a vetsinou tak pul roku dopredu, protoze je to udajne neustale plne. Ale pani nam rekla, ze nebude problem to zamluvit i na pristi tyden, takze kdovi kde je pravda. Cely balicek na dvoudenni vystup, s jednou noci v pry celkem hroznem hotelu cloveka vyjde na vic jak 5000 korun – zlodeji.
Jelikoz zacalo prset, vydali jsme se zpatky na guesthouse, kde jsme preckali dest a v jednu se vydali na sraz s Pavlem, kteremu uz dokonce prijela manzelka a stravili jsme s nimi prijene odpoledne. Nejdriv pekne na obed ve forme bufetu a pak jeste na jedno Milo. V Malajsii neuveritelne frci kakao a nejznamejsi je prave Milo, at uz teple nebo ledove, takze neustale vidite v restauracich posedavat deti i dospele a popijet kakao. No my jsme se ho naucili pit hodne rychle, kafe je tu stejne hnusny a caje uz jsme taky prepity... Nez jsme se rozloucili, zasli jsme jeste navstivit nejznamejsi mesitu v KL – Masjid Jamek. Je postavena na soutoku takovych dost spinavych ricek, vsude kolem se tyci sklenene mrakodrapy, takze je popravdu dost schovana. Ale zase tak moc na ni k videni neni:-) Pak jsme jeste chvili vegetili na Merdeka square. To byla pro nas asi nejhezci cast KL. Jde o namesti a kriketove hriste, kde byla 31.8.1957 vyhlasena nezavislost (v malajstine merdeka, odtud tedy nazev celeho namesti) a vztycena vlajka, ktera je povazovana za jednu z nejvyse vlajicich vlajek sveta. Kolem je spousta mista na sezeni a je tu take obrovska plazmova obrazovka, kde neustale bezi sportovni kanaly s prenosy ruznych zapasu. Pres silnici je krasna stara budova, kde dnes sidli Ministerstvo kultury a jeste nejake instituce.
No pak uz jen vyzvednout bagly a skytrainem vyrazit za nasi hostitelkou Josephine, ktera bydlela asi pul hodiny od centra. Spolecne se svoji sestrou vedou soukromou cinskou materskou skolku. Jak jsme se dozvedeli, tak je to super byznys, kde se daji lehce vydelat dobre penize a proto se jich v poslednich letech objevuje cim dal vice a vice. Deti tu vsak maji celkem ostry rezim – chodi sem jak Malajci, tak Indove a Cinane a vsichni se tu tedy uci tri jazyky – malajstinu, cinstinu a anglictinu a k tomu maji hodiny matematiky, prirodovedy apod. Takze kdyz jsme ve skolce videli klasickou skolni tridu s lavicemi a tabuli, docela jsme cuceli.
V nedeli nas cekala velka slava – ve skolce meli zaverecnou slavnost na konec skolniho roku a rozlouceni se skolaky. Ja jsem sice takovou besidku videla u moji mamky ve skolce, ale tohle byl mazec. Odehravalo se to v luxusnim golfovem resortu. Nazdobena mistnost, podium plne balonku... My jsme pomahali aspon prevlikat deti do uboru nachystat par veci a pak se zacali schazet rodice. Nejdriv na nas kazdy cucel, co tam delaji dva bili, ale pak si nas prestali vsimat a soustredili se na svoje deti. No cekali nas dve hodiny tanecku, pisnicek, gymnastiky a pak rozlouceni se skolaky, kteri meli krasne talary a cepice, jakoby prave slozili doktorat... Pote nasledoval raut a ve dve hodiny byl konec. Nastesti, protoze byla v mistnosti opet prepalena klimoska a tentokrat to bylo moc i na mistni.
Odpoledne jsme zajeli nakoupit spoustu jidla a vecer se poradalo oslavne BBQ, ze vsechno dobre dopadlo. Za tatinkem prisal na navstevu nejaky kamarad a kdyz zjistil, ze jsme z Cech tak odbehl a za chvili prisel s nejakou knizkou. Byla to nadherna knizka o Praze z roku 1940 v cestine. Pry ji dostal jeho tatinek od jednoho Cecha, se kterym si dopisoval a on ji po nem zdedil. Pekne prekvapeni:-)
Druhy den jsme vyrazili zpet do KL. Chvili jsme se jen tak courali po meste, tentokrat jsme si prosli tu malajskou cast a jelikoz se nam nechtelo porad chodit, tak jsme zapluli do kina. Listek do multikina za krasnych 50 korun! Videli jsme komedii Tower heist, celkem sranda. Pak uz jen klasicky do “cinske” na jidlo a vecer zpet k Josephine. Cekal nas nelehky ukol – sbalit se na dvoutydenni vylet na Borneo do dvou prirucnich zavazadel a udelat z krosny maly batoh. Takze jsme si kazdy zabalili par tricek a to nejtezsi (hlavne pevne boty, ktere jsme uz nekolik mesicu nevytahli) jsme si museli obleknout na sebe..
V utery rano jsme jeli s Josephine do skolky, odkud nas jeji kamarad odvezl na stanici skytrainu. Byli jsme domluveni s Willym z Birdnest, ze si u nej muzeme nechat tech 14 dni krosnu s nepotrebnymi vecmi. Meli jsme pred sebou cely den, jen vecer nas cekal presun na letiste. Vyrazili jsme tedy do Batu caves, coz je velka hinduisticka jeskyne asi 12 kilometru od mesta. Je vazne velka, ale popravde nas to trochu zklamalo, protoze takovych jeskyni uz jsme prece jen par videli... Pak zacalo samozrejme prset a my na ulici potkali opet Willyho, ktery nam rekl, at klidne cele odpoledne do odjezdu stravime u nej v Guesthousu. To jsme radi prijali, pres dest se tam poflakovali na netu. Jakmile prestalo, vydali jsme se jeste k valecnemu pamatniku a pres maly park jsme se vydali na autobus smer letiste. Pred nami byly dva tydny na krasnem Borneu!
Foto:
1 - televizni vez
2 - .. cert vi ;-)
3, 4, 5 - Petronas towers
6 - i muslimky jdou podle modnich trendu!
7 - jedna z mnoha pochoutek v cinke ctvrti
8 - Masjid Jamek mezi mrakodrapy
9 - zahalit se musi uplne vsichni a uplne celi:-)
10 - jedna z nejyssich vlajek sveta na Namesti nezavislosti
11 - toto neni nachystano na kralovskou korunovaci, nybrz na besidku materske skoly
12 - hlavne je vsechny pekne nakrmit, at moc nezlobi!
13 - skytrain
14 - po dlouhe dobe to nebyl Matej, kdo vyspaval po flamu...
15 - vchod do Batu caves
16 - od vchodu do jeskyne bylo videt az na Petronas tower...
17 - valecny pamatnik