Namchi
Hned v pondeli rano se nam nase cestovni skupina rozdelila. Klarka s Liduskou se rozhodly zustat v Darjeelingu, takze s nami mela jet puvodne jen Lucka s Dancou. Avsak Dance rano nebylo moc dobre a vydrzela statecne az na misto odjezdu, kde to vsak radsi vzdala a vratila se do postele na hotel. Takze jsme zustali ve trech, ale i tak jsme vyrazili smer byvale sikkimske kralovstvi.
Sikkim byl samostatnym kralovstvim do roku 1975. Pote vsak indicka vlada krale svrhla a Sikkim se stal soucasti jiz tak obrovske Indie. Az do roku 2005 Cina neuznavala indicke naroky na tohle uzemi, tak Indie (aby podporila mistni proindickou naladu) “nalila” obrovske penize do mistnich silnic, kanalizaci a vseho mozneho. Dlouho byl Sikkim povazovan za posledni pozemskou Shangri La, ale i to asi hodne rychle meni. Protoze turistu pribyva vsude a turismu se vse podrizuje, vsude se nyni stavi hotely a obchodni domy. Ach ti turisti:-)
Vsichni turisti potrebuji pro vstup do Sikkimu permit. Ten se da vyridit i primo v Darjeelingu. Nic se za nej neplati, ale dava se na 15 dni a da se prodlouzit maximalne na 60 dni. Pak o nej nemuzete dalsi 3 mesice zazadat. Problem je v tom, ze Sikim ma velkou cast hranic s Cinou a Tibetem. Na ten klasicky turisticky permit muzete jen do omezene casti Sikkimu a do kazde dalsi casti musite vyrizovat dalsi a dalsi a nemuzete tam bez pruvodce. Do spousty mist je turistum vsut uplne zakazan. Co jsme slyseli, tak na nekterych mistech v blizkosti cinskych hranic se pry snad jeste porad strili.
Nejvetsim lakadlem pro turisty je urcite “vlastnictvi” Kanchenjungy – treti nejvetsi hory sveta, jak jiz vite z drivejsich prispevku. Take se rika, ze zde ziji nejpratelstejsi lide z cele Indie. Jestli to nebude tim, ze Indu tu az zase tak moc neni, ale velkou cast obyvatelstva tvori Nepalci a Tibetane. Takze se zde hodne mluvi jeste nepalsky (prece jen svoji nepalstinu jeste nejak vyuzijeme) a je videt ze oproti zbytku Indie je to tu horsi s anglictinou. Ale jinak musime potvrdit, ze misto je prekrasne. Pro me osobne je Top 3 z cele Indie (aspon teda te casti, co jsme videli) urcite Sikkim, Darjeeling a Hampi. I kdyz od spousty turistu i Indu jsme slyseli, ze nejkrasnejsi z cele Indie je Kerala (maly stat an jihu Indie), tak to snad jeste nekdy budeme moct posoudit.
Jinak co se tyce Kanchenjungy – kolem ni jsme jezdili tak nejak tri tydny a nevideli jsme ji ani jednou. Holt monzuny nejsou nejlepsi cas, kdy jet od hor:-) Ale je to pry jeden z nejhezcich treku, ktere muzete jit v Himalajich, tak to snad jeste nekdy vyjde.
Nasi prvni zastavkou v Sikkimu bylo Namchi. Do Namchi jsme dorazili okolo pul pate. Namchi je celkem drahe mesto, takze najit nejake levne ubytovani nam chvili zabralo, ale nakonec jsme jeden pokoj za rozumnou cenu sehnali. Co nas vsak opravdu prekvapilo, bylo namesti. Asi se to tezko popisuje a vam tezko chape, ale my jsme za tech pet mesicu nevideli jedine mesto s namestim! A tohle melo dokonce fontanu, ktera byla vecer barevne nasvicena. Proste neuveritelny!:-)
Je to male mestecko, ktere je vyznamne tim, ze se rozklada mezi dvema kopci a na kazdem je postavena obrovska socha. Na kopci jmenem Samdruptse se nachazi socha Padmasambhavy. Ten byl kdysi druhym Buddhou (vedeli jste ze Buddha nebyl jenom jeden, ale za nejvyznamejsiho je povazovan az ten ctvrty – Siddharta Gautama?) a zaslouzil se o to, ze se budhismus dostal do Tibetu. Socha ma 45 metru a kdyz je jasno, je krasne videt, jak shlizi na mesto. Na protejsim kopci jmenem Solphuk se stavi 33 metru velka socha Shivy. Podle pruvodce uz mela byt davno dostavena, ale moc nas neprekvapilo, ze jeste hotova nebyla. Je tedy zajimave, ze na jedno mesto shlizi ze dvou vrchu jak buddhisticky tak i hindiusticky buh. V pondeli odpoledne jsme jeste stihli navstivit mistni tibetsky klaster. Byl tam moc prijemny ucitel, ktery si s nami v chramu dlouho povidal. Dokonce jsme se dozvedeli, ze nedavno byly v chramu dve Cesky, ktere tam stravily skoro mesic a pomahaly se starat o male mnichy (klaster slouzil jako sirotcinec) a ucily se tam meditaci. Vecer jsme samozrejme nemohli vynechat pivo. Velkou zajimavosti Sikkimu je to, ze je zde hrozne levny alkohol. Maji svoje znacky piva, ktere stoji asi okolo 45 rupii (prumerna cena ve zbytku Indie je okolo 150 rupii), ale i tvrdy alkohol je zde velmi levny.
Druhy den jsme si privstali a po seste hodine jsme vyrazili k sose Padmasambhavy. Slapali jsme do kopce temer dve hodiny. Normalne je od sochy krasny vyhled na cele mesto a hlavne na protejsi sochu Shivy. Jake vsak bylo nase prekvapeni, kdyz jsme od sochy nevideli dale nez na deset metru. V jednu chvili jsme dokonce stali pod sochou a pres mraky jsme ani nevideli hlavu. Ale co se da delat. Tak jsme se tam tak chvili poflakovali a cekali, jestli se aspon jednou podari nejaka pekna fotka. Asi za hodinu jsme to vzdali a vydali se se na cestu zpet. V jedenact jsme meli check-out z hotelu a nejak jsme to nestihali. Tak jsme se opet rozhodli pro stopa. Zastavil nam hned prvni kamion, kde uz sedelo asi 8 chlapu. Az na ridice vypadali vsichni solidne napiti, takze to v te kabine smrdelo hur jak v hospode, ale zase nam kluci celou cestu dolu pekne zpivali:-)
No pak uz jen rychly obed a na stanovisti dzipu jsme se rozloucili. Lucka se vracela za holkama do Darjeelingu a my pokracovali do hlavniho mesta Sikkimu – Gangtoku.
Fota:
1 - rozestaveny Shiva
2 - socha Padmasambhavy v mlze
3 - fontana na namesti!
4 - vsude na cestach naarzite na krasne zdobene brany
5, 6 - socha Padmasambhavy zblizka, ale stale v mlze
7 - jeste jedna rozluckova - s Klarkou, Liduskou, Luckou a Dancou