Agra (Fatehpur Sikri)
Do Agry jsme dorazili kolem jedenacte dopoledne. Na nadrazi uz na nas cekali domluveni riksove z hotelu, takze jsme se vyhli neprijemnemu smlouvani hned na zacatek. Po ubytovani v hotelu (s vyhledem na Taj Mahal, ktery byl asi 200 metru od nas!) a vyplneni vsech papiru (nez se turista zapise na hotelu, musi nekolikrat vyplnit cislo pasu, viza, z jakeho mesta jede a jake mesto navstivi pote, jmeno otce a spoustu dalsich potrebnych veci pro prespani) a nekonecnem cekani na obed jsme zacali planovat navstevu mesta. Agra je celkem skarede mesto a nebyt tady Taj Mahalu a pevnosti, tak tady zlovek ani nezastavi. Ale kdyz uz tu clovek je, tak je tu preci jen par veci, ktere by mel clovek videt. Jednou z nich je urcite Itimad-ud-Daulah, neboli Baby Taj Mahal. Je to hrobka, ktera byla postavena drive nez Taj a slouzila pro ten velky jako predloha. Nekteri rikaji, ze je krasneji zdobeny a ma rozhodne krasnejsi mramorova okna nez Taj. A hlavne je zde podstatne mene lidi:-) Na Baby Taj Mahal jsme se tedy vypravili hned po kratkem odpocinku. Bylo nam doporuceno, ze nejlepsi cesta jak si uzit mesto je cykloriksou. Takze jsme zamluvili tri borce, rozdelili se a vyrazili na obhlidku mesta. Je to teda dost divny pocit, nechat se od starych lidi tahat na kole, ale clovek si rika, ze jim da aspon vydelat a taky setri zivotni prostredi nez jet autoriksou. A samozrejme jizdou s autoriksou bychom z mesta nic nemeli:-) Do nekterych kopcu jsme ale museli slezt a slapat po svych, protoze to uz proste neslo..Ondra byl dokonce tak odvazny, ze sveho ridice na chvili vystridal a zkousel slapat. No mel toho po chvili plny kecky! Krome Baby Taj jsme navstivili jeste hrobku basnika, ktery byl poradcem jednoho z panovniku a je postavena v perskem stylu, i kdyz vyzdoba ani fasada uz moc zachovale nejsou. Kolem seste hodiny nas nasi ridici odvezli do parku, ktery je primo naproti Taj Mahalu a oddeluje ho reka. My jsme tu bohuzel v nejsussim obdobi a vody je tu tak tretina nez normalne, takze prekrasne zrcadlici se Taj v rece jsme nevideli, ale i tak je to krasny vyhled. Je to opravdu monumentalni stavba, ktera svoji belobou v tom spinavem meste jen zari. Po zapadu Slunce jsme se vratili na hotel. Byl to tedy boj, protoze nasi ridici nas za kazdou cenu chteli odvezt na nejaky market, kde nam pry domluvi vyborne ceny na vsechno co budeme chtit. To jsme s diky odmitli, coz znamenalo ze je pripravujeme o podil z potencionalniho nakupu a moc prijemni nebyli. Celi hladovi jsme vyrazili konecne na veceri. Tam jsme bohuzel zjistili, ze cekat hodinu na jidlo je tady asi uplne normalni. Mne donesli hranolky po vice jak hodine a na dalsi jidlo, ktere jsem si objednala pred tim, se prisli po hodine zeptat, jestli ho maji tea delat. Skoda, to jidlo tam bylo fakt dobry:-) A ten vecer se nam zde take rozjela nase strevni diskoteka, ktera trvala skoro 5 dni a schytali to jak Tom tak Ondra a nakonec trochu i Lucka. Uz ten vecer lehl Tom a hned rano se k nemu pridal Ondra. V planu byla na nedeli navsteva Fatehpur Sikri, coz je stare mesto asi 40km od Agry, kde jsou palace, mesita a zbytky drivejsiho mesta, Nekdy se mu take rika Mesto duchu. Tom navstevu odpiskal rovnou a zustal v posteli a Ondra se rozhodl bojovat. Nadopoval se cernym uhlim a vyrazili jsme. Fatehpur Sikri je snad jeste spinavejsi nez Agra a za cele dva mesice jsme nikde nezazili tak otravne az neprijemne obchodniky a hlavne deti. Ty jsou tady uz tak strasne oprskly a drzy, ze to neni mozny a vazne to cloveku zkazi celou navstevu. Ale vynahradila nam to nejkrasnejsi mesita, kterou jsme za celou dobu v Indii videli. Je velmi podobna Patecni mesite v Delhi, jen je vetsi a okolni zdi a hlavne vstupni brany jsou proste skvostne!Jen skoda,ze si tam clovek nemohl aspon na chvili v klidu sednout a kochat se, protoze vecne u nas byli nejaci prodavaci cetek nebo zebrajici decka. Na jedny uz Matej dokonce musel nahrat, ze vola policajty, protoze jsme se jich nemohli zbavit. Vycerpani jsme utekli z mesity a premysleli zda absolvovat jeste navstevy palacu nebo ne. Rozhodnuti jsme tedy nechali na Lucce a Ondrovi, protoze my uz jsme par palacu videli, takze by to nebyla asi zadna novinka. Ondrovi ale nebylo zrovna do zpevu tak jsme si dali obed a vydali se zpet do Agry. Navecer jsme se vydali na breh reky hned vedle Taj Mahalu, podivat se na zapad Slunce. Na zbytku reky, co tam ted je, jezdil pan s lodi, tak jsme se nechali na chvili zavezt doprostred reky a uzili si vyhled na Taj z lodi. Z toho mista se uz dokonce Taj odrazel na hladine, takze to byl krasny pohled. Pak uz jen vecere (Ondra s Tomem zustali jen u suche ryze) a brzy spat, protoze rano nas cekal pry jeden z nejhezcich pohledu na Taj, a to pri vychodu Slunce. Vstavani bylo krusne, ale zvladli jsme to. My s Matyskem jsme sli na stejne misto jako jsme byli na zapadu a decka sli dovnitr. S myslenkou, ze navstevu Taj Mahalu vynechame jsme si pohravali uz par tydnu a tady jsme se v ni utvrdili. Taj jsme videli opravdu zblizka i tak, spousta lidi nam rikala, ze uvnitr stejne nic neni a vstupne pro turisty je tu fakt hodne a jelikoz nase cesta je jeste dlouha, musime setrit (c.uctu pro nase verne ctenare 670100-2206322354/6210, jakakoliv suma je vitana:) :-) Takze jsme se podivali na Taj pri vychodu a sli zpatky na pokoj pockat na zbytek. Pak uz nas cekalo jen baleni veci, ale jelikoz Ondrovi nebylo porad dobre (Tom uz zacal nastetsi chytat barvu a hlavne chute na jidlo!!), vzali jsme si misto naseho petiluzaku jen maly dvojluzak, ulozili Ondru a vyrazili na Agra Fort. Hned po vstupu dovnitr jsme na vlastni oci videli, jak se toci Bolywood – banda zmalovanych a hodne spore odenych slecen (prevazne samozrejmne belosky) se zde vlnila do rytmu jakesi hudby. No Tom nevedel, kam se koukat driv:-)) Nas ostatni tedy zaujala spise ta pevnost...Je opravdu obrovska a je zajimava hlavne tim, ze zde byl svym synem veznen Shah Jahan (ten co nechal postavit Taj Mahal). Syn tu pro nej nechal vystavet specialni mramorove mistnosti (ktere jsou dodnes zachovany i s prekrasnym zdobenim) a ze vsech jeho mistnosti je krasny vyhled na Taj Mahal (aby se na nej az do sve smrti musel porad koukat). Take se zde kdysi nachazel tzv. Pavi trun, coz byl obrovsky trun zdobeny ryzymi drahokami a sperky a byl pry dvakrat tak drahy jako cely Taj Mahal. Ale pak byl prevezen do Delhi a nakonec ho ukradli Persane a znicili. Odpoledne uz nas cekal jen odbed a meli jsme s Tomem vyhlidle misto, kde bychom si nechali namalovat hennu. Tesne pred odchodem nas u hotelu odchytil jeden kamarad od naseho recepcniho, ze nas vezme k sobe domu a jeho dcera nam to namaluje a zaplatime ji podle toho, jak se nam to bude libit. Tak jsme jeli. Zacalo to tim, ze borec posadil Toma za volant a ze ho nauci ridit riksu. No pri pohledu jak se tam perou o riditka v tom provozu nebylo moc prijemne, ale nastesti jsme dojeli:-) Zavedl nas do velmi zajimave okrajove ctvrti, kde nevideli turistu par let. Jeho byt se skladal pouze z male loznice a koupelny. V loznici byla dvojpostel, na ktere pry spi oba manzele plus tri deti (z toho dve dcery uz mely kolem patnacti). Nejdrive jsme byli pohosteni zeleninou a sladkostmi a pak nam zacala dcera malovat ruce. Dopadlo to fakt krasne! Tak jsme ji dali nejake penize a ve chvili, kdy nam tatinek zacal nabizet nejake kameny jsme radsi zaveleli na ustup. Po navratu jsme zjistili, ze uz zacina byt spatne i Lucce. Zacinalo to byt opravdu zajimave..Pak uz nam zbyvalo zajit jen na veceri, pobalit veci a v deset jsme odjizdeli na ocni vlak smer Kajuraho.
Borec na konec:
Abyste kvuli nam neprisli o zazitky z Taj Mahalu, uvolili se Ondra a Tom, ze se s vami podeli o sve dojmy. Takze se pohodlne posadte, zaciname!
Zprvu se to zdalo jako obycejne pondelni rano. Lec hra osudu nas brzy mela privest na misto, ktere se stalo synonymem pro lasku. Laska uz byla citit primo u vztupu od prohrabavajicich, mistnich vojaku. Bylo az k divu, ze velkymu vudci Horlimu nenasli po kapsach podomacku zprudka usmazeny rizky. Po kontrole, zda prenasime bombu, jsme se vsichni pouasmali a pokracovali v nasi vyprave za hezcim panelakem. Uz od brany byla citit jakasi atmosfera, ktera nas nutila loknout si prave palenky ze svestek. Pri vstupu do druhe brany zacala Lucie kricet “Kluci utikejte, je uz to blizko” , proto jsme se znovu pousmali a v klidu pokracovali dal. Po prekroceni hranice vditelnosti panelaku jsme se vsichni zastavili, vyhledli k nebi plnemu smogovych mraku ,kde si draci v mladi hrali na schovavanou, jsme s udivem otevreli pusu a rekli:“To”. Monument jako z casopisu Mramor a ja se mohutne tycil pred nami. Dlouha nefungujici fontanan podtrhovala odrazem na hladine puvabne rysy panelaku. Nebyl to obycejny panelak, byl to kouzelny panelak. Po nezkrocenem fotografovani na lanskem sidlisti o jednom panelaku jsme se vydali vztric novym zazitkum. Pri vstupu na mramorovy podklad, ktery panelak vyzdviha nad cele mesto , jsme byli nuceni si sundat obuv a byl na svete prvni problem. Pan Brzon po prvnich sto metrech konecne ztratil svoji stopu, ponevad jeho nohy byly i uz par dni nemyte. Po nem jdouci turiste se tazali, zda ty cerne stopy jsou uz od prvopocatku. Nasi touhu po novem zchladil vnitrek panelaku, ktery byl prekrasne zdoben malbami na mramoru, ktere dokreslovaly podstatu celeho “To”. Hrobka zesnule pani Alimove, ktera zemrela po porodu 14teho ditete a proto byl vubec cely komplex od jejiho stastneho muze postaven, ale byl tak nervozni, aby se nahodou zesnula neprobudila a on nemusel dal plnit svoji nudnou funkci, tak pozoroval do zkazy sveho zivota panelak pres reku Yamunu z Agra fort.
Fota:
1 - cykloriksi v akci
2, 3 - Baby Taj
4 - Taj Mahal
5 - koupajici se "water buffalo"
6 - vstupni brana do mesity ve Fatehpur Sikri
7 - nadvori mesity
8, 9 - Taj Mahal od reky
10 - pevnost Agra (mistnost kde byl veznen Jahan)
11 - Bara se sekuritakem
12, 13 - Henna