• Current position: 10°1'60.00"N 105°46'60.00"E
  • 8/18/2011 at 8:57 AM GMT+07:00

Rach Gia

 

Hned na hranicich nas privitalo honosna imigracni budova Vietnamske republiky, na to, ze se tam z Kambodzske strany skoro neda dostat, dobre :-) Holt je videt, ze v prioritach maj soudruzi jasno. Na motorce a autobusem jsme se postupne dostali do nasi prvni zastavky, Rach Gia. Rach Gia je pomerne velke mesto na pobrezi a slouzi jako vychozi bod pro cestu na ostrov Phu Quoc. Ten je velmi oblibenou destinaci jak obyvatel Vietnamu, tak zahranicnich turistu. My jsme se vsak v tomto meste zastavili, abychom se aklimatizovali na Vietnam v trochu klidnejsim prostredi.

Meli jsme zde domluvenou mladou holcinu s krasnym jmenem Queenie na couchsurfing, tak jsme doufali, ze z ni dostaneme potrebne informace. Bohuzel se nakonec ukazala jako dosti stydliva, takze komunikace byla trosicku komplikovanejsi. Ne ze by se o nas jinak nestarala, maminka a babicka nam vyvarovaly kazdy den vyborna vietnamska jidla, jen ta komunikace trochu vazla. Navecir jsme se sli alespon projit k pristavu a navstivili mistni klaster venovany panovi jmenem Nguyen Trung Truc. Byl to hlavni vudce odporu proti francouzskym kolonialistum. Mistni ho maji stale v ucte a chodi sem pro nej zapalovat svicky. Dale jsme se seznamili s tim, jak se naklada led do lodi pred cestou, krasne se to sleduje (viz foto). Vubec led je tu hodne dulezita komodita, rve se uplne do vseho (dostali jsme ho i s papajou) a je zajima sledvat jak se treba prevazi – videli jsme borce na motorce, jak si na sedadle za sebou veze kvadr ledu pul metru krat 2 metry jen tak. Vecer jsme zakoncili na kaficku u reky s krasnym zapadem Slunce.

Na mistnim kafi jsme se stali behem tech par dnu docela rychle zavisli. Byli jsme dost prekvapeni, ze je Vietnam po Brazilii druhy nejvetsi pestitel kavy na svete, kdo to vedel a nebyl zde, at nam napise :-) Pije se samozrejme kafe s ledem, ale ta chut je trosku jina nez u klasickeho kafe a s ledem jde paradne dohromady. Navic k tomu dostanete konvicku caje zdarma (ta se zde dostava zdarma ke vsemu, co si obednate, skvele!) a cena v mistnich kramcich je od 4000 do 8000 dongu (kolem 5 kc). Zatim stabilne drzime 3 denne :-)

Obecne nejznamejsi jsou druhy kavy arabica a robusta. Arabica je mnohem drazsi, protoze je narocna jak na pestovani, tak na prazeni. Kdezto robusta je na pestovani i prazeni celkem snadna. Obsahuje vsak orproti arabice vice kofeinua je o poznani tmavsi. Ve Vietnamu se pestuje prave robusta a i kdyz je celkem silna sama o sobe, Vietnamci ji pripravuji extremne silnou. Takze to, ze ji piji s ledem ma i tu vyhodu, ze se pekne naredi. Vsichni rikaji, ze na chut vietnamske kavy si clovek dlouho zvyka a bud si ji zamiluje nebo ji nebude mit rad. My jsme tedy nastesti ten prvni pripad:-)

Jinak vietnamskou menou jsou dongy. Ceny za vsechno se tu vsak pohybuji v radech tisicu dongu, takze clovek musi opravdu celkem slozite prepocitavat a vsude hlavne tahat spoustu bankovek. Nekde to usnadnuji tim, ze ceny uvadeji v dolarech, ale platit se s nimi neda. Duvod je samozrejme ten, ze cena 10 dolaru za pokoj zni pro turisty lip nez 200 000:-) Takze nas prvni vyber z vietnamskeho bankomatu cinil rovne tri miliony a nas denni rozpocet se zmenil z 35 na 700 000! Ve Vietnamu jsme proste milionari:-)

Druhy den jsme jeste trochu pocourali po meste a odpoledne vyrazili na vylet do rodneho mestecka nasi hostitelky. Poprve jsme tak blize poznali zrejme jednu z nejatraktivnejsich veci Vietnamu a to jest jejich “zivot na vode”. Cely jih - neboli Mekongska delta - je doslova protkan systemem splavnych kanalu, na kterych stale panuje cily ruch. Tak jsme si jen tak sedeli v baracku u vody a pozorovali, jak kolem projizdi ruzne mozne i nemozne plavidla plna usmivajicich se lidi a nalozena snad vsim, co si umite predstavit. Pred odjezdem jsme jeste dostali vyborne jidlo – kachnicku se zazvorem, buvoli maso a varene (!) banany. Pry je takovyto typ bananu pouze zde, chutnalo nam to trocchu jako sladka brambora:-) Vecer jsme uz jen pobalili a druhy den brzo rano vyrazili primo do centra Mekongu.

 

Fota:

1 - vietnamsti milionari!!

2 - transfer ledu na lod (ne vsechny vsak bezpecne dojely)

3 - zivot u Mekongu

4 - s celou rodinkou na jedne lodi (kdyz ridic videl ten ponor, tak nam nakazal vystoupit, ze nas takhle nikam nepoveze:-)

5 - stejne jako u Gangy - reka zvladne vsechno, i odpadky!!!

6 - kazdodenni ricni provoz

7 - na veceri u pribuznych

Comments

8/26/2011 at 7:48 AM sestřička wrote:

koukám, že po nepálské kofeinové abstinenci to doháníte jak to jen jde, že? ale když jste vlastně ti milionáři, tak se není co divit:) myslim na vás!

8/25/2011 at 12:53 PM Bara a Matej wrote:

Jo, byli hrozne fajn .. porad na nas mluvili vietnamsky a mysleli si, ze jim budem rozumet, kdyz budou mluvit hodne nahlas :-) Maminka si hrozne oblibila Baru a porad ji nutila mit deti :-))) Maj to tady jako v Cine omezeny na dve na rodinu, tak se asi snazi jinde .. ona uz ma tri, obesla to rozvodem ...

8/24/2011 at 3:37 PM Blanka wrote:

Už jsme netrpělivě čekali, kdy se zase ozvete... Kambodža moc povzbudivá nebyla. Ta vietnamská rodinka byla asi veselá kopa, co?

Your Comment

Don't fill this input box:
You missed some field. Please fill all fields.