Rajbas tyden ctvrty, tyden opet slavnostni (15.-20. 5)
Ctvrty tyden zacal celkem prijemne. Rano jsme dosli do skoly, oducili dobrovolnickou hodinu, ale pak se jinak nic moc nedelo. A bylo nam receno, ze je dnes nejaka velka stavka (nikdo nam teda nebyl schopnej vysvetlit za co) a pak uz byl slyset jen radostny viskot deti, ktere uhanely domu. Nas vsak odchytil anglictinar Govinda a zacal Matejovi cpat nejdriv Rubikovu kostku a pak telefon, na kterem ma nejake hlavolamy a chtel, aby mu to pomohl vyresit. Takze Matej mel o zabavu na pristich par dni postarano, protoze Govinda ho zasoboval stale novymi a novymi. Takze jsme pak zbytek dne stravili u knizky, hlavolamu a na ostruzinach. Vecer jsme se jeste od Miny dozvedeli, ze v utery je budhisticky svatek, takze se nam tyden i nadale zprijemnoval.
V pondeli po skole (moc velka ucast nebyla, evidentne si nekteri, vcetne ucitelu, udelali prodlouzeny vikend) se jiz pomalu zacalo pripravovat na slavu v utery. U mistni gompy, ktera je vzdalena asi 100 metru od naseho baraku, se jiz pekne varil dalec (rozumej dhaalbhaat:-)), roti (smazenky z ryze) no a samozrejme se rozlevala raksi. Jinak slavilo se narozeni Buddhy, takze pro budhisty opravdu vyznamny den. Hned druhy den z rana zacali lide u svych baracku rozvesovat tanky (laicky receno jsou to ty dlouhe rady barevnych popsanych praporku). Matej byl jako suverene nejvetsi clen vesnice privolan k vedlejsimu baraku na vztyceni kulu podobneho majce, na kterou se pak tanky navesovali. Neodesli jsme s prazdnou, po dobre odvedene praci jsme byli odmeneni trouskou jidla a raksi. Hned za chvili jsme byli odvolani k nam domu k obedu, takze jsme v 10 rano meli za sebou snidani v obchode, svacinu u sousedu a nasup k obedu v podobe tradicniho dalce. Jakmile nam trosku slehlo, vyrazili jsme ke gompe, kde bylo stale hodne lidi. Chvili pote co jsme dorazili, vyrazel pruvod do vesnice kousek vedle, takze jsme se samozrejme pripojili. Cela slavnost funguje tak, ze pruvod za zvuku bubnu a trumpet jde pro motlitebni knizky, ktere jsou ulozeny (nevime proc zrovna tam) v jednom baraku ve vedlejsi vesnici. Vtip je v tom, ze jednotlive knizky se musi nest na hlave a kdykoliv nekoho pruvod potka, musi hlavou vsechny knizky ‘otukat’. V momente, kdy jsou vsechny knizky po radnem otukani vsemi kolemdoucimi doneseny ke stupe, zacne samotny obrad, neboli predcitani z techto knih. Pismu, kterym jsou knizky psane, pry rozumi pouze jeden staresina (nejstarsi lama), ktery predcita a ostani po nem pouze opakuji. Pred samotnym predcitanim byla jestena stupu nahrnuta obrovska hromada jidla, ktera se po skonceni ritualu - jak jinak - snedla. Pote jiz nasledovalo odnaseni knih opet zpet, tentokrat k jine gompe. Zde se opet zacao rozlevat (tentokrat chang), ale protoze se jiz stmivalo, tak jsme bohuzel museli vyklidit pozice. Nastesti se nam podarilo presvedcit domaci, ze uz po celem dni jezeni opravud veceri nechceme, takze jsme sli po dlouhe dobe spat pekne neprecpani.
Zbytek tydne probehl v klidnem vyucovacim tempu az tu byl patek, kde byla na poradu dne opet mala oslava. Oslavovalo se v jedne rodine to, ze 7mesicni klucina zacal jist ryzi. Inu jiny kraj, jiny mrav. Jinak prubeh byl obdobny jako u kazde jine oslavy, tedy spousta jidla a piti. Postestilo se nam dokonce i videt oslavence, i kdyz zadna demonstrace jezeni ryze nebyla. Tak jsme mu alespon pred odchodem dali tiku na celo pro stesti (takova ta cervena tecka mez ocima) a vyrazili zpatky. Museli jsme odpocinout, protoze na sobotu jsme naplanovali konecne vystup na Maly Sailung.
Fota:
1 - mistni gompa pripravena na slavnost
2 - ukladani Buddhovy sochy do stupy
3 - procesi s knihami smerujici do Rajbasu
4,5 - obrad u stupy
6 - Mina s malym oslavencem, kteyr pry uz zacal jist ryzi
7 - Matej s Muskanem
8 - sanu babu Muskan
9 - sourozenci Lamovi
10 - a jeste jedna skupinova....