Zpet do prace a hlidani zvirectva
Zpet do Seddonu jsme dorazili asi po ctvrte odpoledne. V Blenheimu jsme si udelali pekne velky nakup (hlavne mleteho masa za vyhodnou cenu!) a uz jen planovali, co si vsechno uvarime. Po mesici stravenych pouze po kempech, vareni si konzerv na varici a myti se v rece byla pro nas vidina dvou tydnu v baraku s posteli, sprchou a kuchyni naprosto bozska!! Pani domaci nam ukazala, co vse mame na starost a ve ctvrtek rano odfrceli navstivit syna na Severni ostrov. My meli jeste volno v praci, takze jsme ty ctyri dny venovali prevazne prani vsech nasich veci, uklizeni auta a hlavne flakani a jidlu! Na starost jsme dostali s barakem i tri psy, dve kocky, tri kone s jednim malym hribatkem, tri slepice a jednu rybicku v akvariu. Nastesti je stacilo krmit jen jednou denne a to bylo asi tak vsechno, co jsme museli delat. Takze jsme si volno zpestrovali mazlenim se psy, kteri ani moc neprotestovali.
Od pondeli 30. Ledna uz jsme zase meli jit doprace, ale jelikoz uz nebyly zadne draty na zvedani a jedine, co se muselo delat, bylo okopavat stromky, potreboval Joe na praci jen chlapi. Takze cely tyden makal jen Matej a ja jsme se flakala doma – teda narovinu, byt zenou v domacnosti bych byt vazne nechtela, uz po trech dnech mi to tam samotne pekne lezlo krkem. Ale mohla jsme si pokecat aspon se psama a cas jsem si kratila pecenim:-) Na zahrade akorat dozravaly merunky a ja tak pekla kazdej den buchty (ty jsme si obzvlaste uzivaly, protoze jsme dobre ceske buchty nemeli od naseho odjezdu). A moc zachutnali i nasim samoanskym spolupracovnikum, protoze po nas chtel tatinek naseho sefa upect v nedeli dva plechy do kostela :-)
Tyden utekl jak voda. V pondeli opet nebyla prace, protoze byl statni svatek a od utery uz jsme zase mohli zacit pracovat oba. V utery 7.2 se nam uz ohlasili domaci, ze vecer dorazi, takze jsme si uzili posledni poklidny vecer a zaroven i slavili, protoze to byl presne rok, co jsme na cestach. Neuveritelny, jak to strasne leti!!
Ve stredu jsme si jeste dali po praci u Barkeru sprchu a stravili tam s nimi posledni noc a rano uz odjeli do prace opet v kompletne sbalenem aute. Stravili jsme posledni dve noci v nasem starem znamem kempu a v sobotu rano jeste vyrazili do prace. Po hodine a pul prace nam bylo divne, ze nikdo jiny neprijel a pak nam prisla SMS od Joea, ze dnes prrce neni...tak jsme si jeste udelali vedle rad s vinem kaficko a uzili si nase posledni chvile na vinicich. No a tim skoncila nase prvni novozelandska pracovni stace, pred nami byly tri tydny cestovani s nasimi drahymi rodici a pak? Snad zase prace a prace. Od Joea mame slibenou parci od 5.brezna v Motuece na jablkach, tak snad vse dopadne podle planu, vydelame si jeste nejake penize a ten nove zapocaty druhy rok na cestach si jeste uzijeme.
Fota:
1,2,3,4,5 - "nase" vinice
6,7,8 - nco malo z naseho zvirectva
9 - takhle to dopadalo, kdyz se Bara doma nudila